DLOUHODOBÁ ČTENÁŘSKÁ HRA "PO STOPÁCH TEMPLÁŘŮ" Začíná !

Legenda:

Po dobytí Jeruzaléma a po ustavení jeruzalémského království došlo k nárůstu počtu poutníků do Jeruzaléma. Přesto v celém následujícím čtvrtstoletí nebyly cesty v království i blízkosti Jeruzaléma bezpečné a hemžily se lupiči, kteří zabíjeli a okrádali poutníky. Všude vládl strach, bída a beznaděj…

Nečekaně se za Jeruzalémským králem  dostaví devět francouzských rytířů, žádají jej o povolení založit nový řád, který bude údajně hájit poutníky do Svaté země. Král nejen rychle souhlasí, ale poskytuje těmto rytířům palác nacházející se na místě bývalého Šalamounova chrámu.

Jeruzalémský král Balduin II. jim věnuje jižní část jeruzalémské Chrámové hory, poblíž Šalamounova chrámu (chrám = lat. templum), které bratrstvo přijalo i za své jméno. Stále však více konají místo charitativní služby poutníkům službu vojenskou, když začali bránit skupiny poutníků na cestě mezi přístavem Jaffou a Jeruzalémem před útoky lupičů, beduínů a Saracénů.

Tato idea „militia Christi“ tedy „armády Kristovy“ je výrazně odlišila od jiných řádů, například johanitů, lazariánů a různých dalších křižovníků, kteří upřednostňovali nevojenskou službu poutníkům. Templáři vytvořili za pomoci svatého Bernarda z Clairvaux a papeže Honoratia II. řádová statuta a v roce 1128 byli v Troyes ve Francii přijati oficiálně do církve. Řád rychle sílil a zapojoval se i do dalších a dalších vojenských akcí ve Svaté zemi.

 Roku 1139 upravil papež Inocenc II. bulou poslání templářů a udělil jim řadu privilegií, například řád podřídil přímo papeži a vyňal jej z povinnosti placení církevního desátku apod. Tímto získal řád konečnou podobu. Templáři se stali hlavní křesťanskou vojenskou silou ve Svaté zemi, stali se profesionální vojensko-církevní organizací, jakousi elitní vojenskou jednotkou středověku. Templáři však nesílili jen po vojenské stránce, stavějí a získávají velké množství hradů ve Svaté zemi a začínají získávat i hrady a majetek po Evropě, nejvíce však ve Francii.

-reda-